I když si člověk myslí, že je na úplném dně, vždy ho může potkat nečekané štěstí, osudová láska. Jak se říká „všechno zlé je pro něco dobré“…

V případě Elizabethtownu je ten na dně Drew (Orlando Bloom), ne zrovna úspěšný návrhář bot, díky němuž jeho zaměstnavatel utrpí miliardovou ztrátu. Drew se proto chystá skoncovat se životem, když se ovšem dozvídá, že mu zemřel otec. Matka (nezapomenutelná Susan Sarandon) se sestrou se stávají pro život naprosto nepoužitelné a pověří ho přivést otcovo tělo z Kentucky – konkrétně z Elizabethtownu, kde byl táta na návštěvě u svých příbuzných.

Záchranným lanem nešťastného Drewa se stává Claire (roztomilá Kirsten Dunst). Holka do nepohody, která ačkoli má svých problémů taky dost, pořád se směje a jako letuška umí člověka opravdu povzbudit a „nakopnout“. Drew je spíš typ „mouchy-snězte-si-mě“, kdežto Claire je akční žena činu, takže když si usmyslí Drewa sbalit (a taky mu pomoci v těžké chvíli, abychom jí nekřivdili) tak to prostě to udělá :-).

Příprava na poslední rozloučení s Drewovým otcem se tak mísí s originálně začínajícím vztahem dvou spřízněných duší (např. celou noc trvající telefonický rozhovor vrcholící společným pohledem na východ slunce). Kromě toho se Drew seznamuje s otcovými podivínskými příbuznými, z nichž zvláště někteří dávají Drewově matce stále najevo svůj nesouhlas s jejich někdejším odchodem z Elizabethtownu. Drewův táta byl v městečku rozhodně velmi populární postava (všude visí plakáty ve smyslu „Mitchi, budeš nám chybět“). Kromě pohřbu a milostné zápletky se jako třetí motiv objevuje ve filmu svatba jakéhosi Chacka, jehož svatební hosté zaplňují celý hotel, kde Drew bydlí. Smysl svatby ve filmu mi není úplně jasný, zřejmě to má být kromě Claire další podnět pro Drewa, aby zvážil „odloženou“ sebevraždu.

Každopádně scéna, ve které Drew nenápadně loupí Chackovo pivo a přitom se s ním potká, patří k těm zdařilejším. Když už jsme u těch zajímavých scén, tak rozhodně stojí za zmínku vystoupení někdejší bratrancovy kapely, které se při posledním rozloučení s otcem rozjede ve zběsilou jízdu s poletujícím hořícím ptákem a sprchováním a evakuací truchlících pozůstalých.

Elizabethtown je typ filmu, ve kterém se napraví všechny staré křivdy (viz srdceryvný projev Susan Sarandon na pohřbu a následný aplaus), uskuteční se dávné sny (vystoupení bratrancovy kapely) a najdou se ti praví. Ačkoli film začíná poměrně vážně, v momentě, kdy Drew začne vyrábět z rotopedu svou sebevražednou zbraň, mění se spíše v komedii. I ta „pohřební“ linie je brána s humorem a nadsázkou (např. pousmání mrtvoly; hlaholící příbuzenstvo, které pohřeb bere spíš jako velkou rodinnou slezinu). Skoro jako úplně jiný film pak vypadá závěrečná pasáž, v níž se Drew ve stylu road movie vydává na cestu domů. Na cestu, kterou mu Claire předem pečlivě naplánovala, včetně hudby, kterou má v ten který moment poslouchat. Tento závěr jakoby k předchozímu stylu filmu ani nepatřil, ale vzhledem k tomu, že je „dílem“ Claire, nelze se čemu divit.

Jak jsem tak zaznamenala, diváci filmu se dělí veskrze na dva hlavní tábory. Na ty, kterým se vůbec nelíbí a přijde jim kýčovitý a na ty, kterým se rozhodně líbí a vidí v něm hlavně romantiku. Tak já patřím ke skupině druhé, ale spíš než love story v něm vidím příjemný styl humoru a pěknou hudbu. Mno, a na pár BloomDunst se dá taky dívat :-).

O filmu:

Rok: 2005
Oficiální stránka filmu: Elizabethtown
Scénář a režie: Cameron Crowe
V hlavních rolích: Kirsten Dunst, Orlando Bloom, Susan Sarandon
Délka: 123 minut


Autor článku:
filmon