Ten, kdo je nahoře, bude nahoře. Kdo je dole, zůstane dole. Aspoň to se nám snaží říct nový film Jana Hřebejka Horem pádem, který vstoupil minulý týden do českých kin.

O čem vlastně Horem pádem je? Je o dvojici tiráků, kteří převážejí v kamionu utečence tmavší pleti. Jednou jim ale v autě zůstane mimino. Co s ním provedou? Nechají ho v příkopu, anebo si ho vezmou? … Naštěstí mají kamarády v bazaru, a tak se dítě snaží prodat…

Je o mladých novomanželích Františkovi a Milče, kde ona nemůže mít děti. Protože je František v podmínce za fotbalové výtržnictví („… on mě plukovník vždycky ožere a pak řekne ‚pojď a rubej!‘ a já potom jdu a rubu…“), nemůžou si ani dítě osvojit. Milča už se dokonce snaží nějaké ukrást. To se ale také nepodaří, a tak nabídka koupě dítěte přichází více než vhod.

Je o zvláštní rodině, která se setkává po letech. Otec Ota (Jan Tříska) dostává infarkt a přeje si setkat se se svým synem Martinem. Ten ale žije bůhvíkde. Kdysi emigroval do Austrálie a očekával, že jeho přítelkyně Věra za ním přiletí. Nestalo se, ba co víc, Věra „sbalila“ jeho otce, porodila mu dceru a způsobila rozpad rodiny. Ona dcera (a defakto Martinova sestra) se tedy až v den otcova infarktu dozvídá, že má bratra, a že je dokonce její otec ženatý s někým jiným než je její matka.

A pak, ale rozhodně ne v poslední řadě, je taky Horem pádem o rasismu. Františka mezi sebe nechtějí fotbaloví fanoušci, protože má doma malého černouška, a cikáni okrádají (resp. jak se nakonec ve filmu ukáže, nic není tak černobílé, jak se zdá) v centru Prahy i lidi, kteří pomáhají utečencům. A další zase žijí ve smíšených bělošsko-černošských rodinách…

V posledních scénách se na můj vkus až příliš okatě snažili autoři spojit co nejvíce osudů těch, které jsme více než hodinu a půl sledovali na plátně. V nemocnici, u prostitutky, v utečeneckém táboře. Tragikomická propojení ale jinak rozhodně fungují, ba dokonce jsou snad vůbec nejsilnější stránkou filmu. Co matka pronese nahlas o někom jiném před svým synem, se může týkat také syna. Vekslák a zloděj (Pavel Liška v další ze svých brilantních frajerských kreací) je nakonec zmlácen zdánlivě neškodným turistou.

Kromě výše uvedené výtky ale nic proti filmu nemám. Myslím, že těm, kteří se chtějí bavit, poskytuje film dostatek možností, jak si nechat polechtat bránici, a pro ty, kterým prvoplánová legrace nestačí, servíruje snímek jedno téma na zamyšlení za druhým.

Ne snad, že by se mi Pupendo nelíbilo, ale ještě před pár měsíci jsem se bál, že se Horem pádem stane jakýmisi Pelíšky 3. Nestalo se tak, naopak. Na Kinomol.cz sice neuveřejňujeme hvězdičkové hodnocení recenzovaných filmů, tentokrát si ho neodpustím. Horem pádem je český film ze současnosti; legrační a pod kůži jdoucí zároveň, a takových aby člověk dnes pohledal. Dávám devět hvězdiček z deseti a DOPORUČUJU!

O filmu:

Režie: Jan Hřebejk
Scénář: Petr Jarchovský
V hlavních rolích: Jan Tříska, Jiří Macháček, Petr Forman, Ingrid Timková, Emília Vašáryová, Kristýna Boková, Pavel Liška, Jaroslav Dušek, Jan Budař, Nataša Burger, Marek Daniel, Zdeněk Suchý
Česko 2004, 108 minut


Autor článku:
bart