Komedie, která se odehrává především v postelích a autech a u které vám bude dělat větší problémy uhodnout, kdo se s kým nevyspí než kdo se s kým vyspí. Ale přecejen je to komedie. Možná taky kvůli tomu, že víc než polovina herců měla partnera, který jim zemřel na rakovinu konečníku 🙂

Jak se píše na začátku titulků, jde o „mrazivou citykomedii“. Nebudu se pouštěl do analýzy, co to znamená. Ono zmiňované mrazení jsem pocítil jen v několika scénách během druhé poloviny filmu, a to téměř vždycky, když se na plátně objevil Jiří Langmajer ve své úchylné roli. Většinou je vtipný, ale například ve scéně, kdy jede výtahem s několika kolegy a konverzuje na velmi choulostivé téma, to už vysloveně přehání.

Jestliže chtěl Juraj Jakubisko šokovat, tak se mu to bezpochyby povedlo. Spíš je to ale tím, že si jeho fanoušci řeknou, jestli měl tohle Jakubisko zapotřebí. Ale proč by neměl? Proč by nemohl natočit jednoduchou komedii? Několik slibných filmařských momentů a nápadů (leopardí oči, přebarvení polštáře, lezení po stěně jako symbolika dosahování vrcholu) ve filmu najdeme. A víc než pobavit film nechce.

Vzhledem k tomu, že jsem od filmu měl velmi nízká očekávání, odcházel jsem potěšen. Myslím, že je to opravdu natočeno tak, aby se divák bavil. O vtipné okamžiky není nouze. A netroufnu si tvrdit, že TOHLE je špatná komedie, protože pár opravdu špatných komedií jsem už viděl a pár pravděpodobně ještě horších jsem ještě neviděl a snad ani nikdy neuvidím. Spíš je to taková prvoplánová komedie. Na první pohled se sice tváří jako skvěle propracovaný film s milostným devítiúhelníkem; tenhle pocit se ale hned na ten pohled druhý malinko ztratí a divák se spíš baví hláškama, aniž by řešil jakékoliv vztahy. To totiž opravdu nejde, Sodoma Gomora je proti tomu hadr.

Pravda, děj filmu není moc náročný. Lze shrnout asi následovně: Na začátku se A vyspí s B, C s D, E s F a G s H. Jen chudák I si zatím neužila. A proto v druhém kole spí B s C, D s E, F s G a H s I. A teď z toho zas vypadává A. No jo… prostě je tam pět ženských a jenom čtyři chlapi…

No, Post Coitum samozřejmě má zápletku. Točí se kolem plánu jedné sekretářky, která vymyslí, jak dostat svého šéfa do postele. Ale aby k tomu došlo, „musí“ se předtím vyspat prakticky každý s každým. Mezitím v příběhu figurují například jedna zajímavá videokazeta, zajímavá úchylka a nenávist k ženatým chlapům.

Přestože se v celém filmu řeší jenom sex, nechoďte do kina s očekáváním, že uvidíte pornografický film. Herci na sobě i během peprných scén stejně většinou mají trenky nebo kalhotky (když už ne kalhoty) a Mahulena Bočanová je zde sice sexy, ale neukáže pořádně ani ňadro. A pro pořádek dodám, že ani Lucka Vondráčková ne. Erotické scény ale jsou erotické, pokud mají být, a nudné, když to tak cítí jejich aktéři; zaplaťpánbu ale nezacházejí na kraj trapnosti.

Zbývá si už jen zafilozofovat nad otázkou, kteří diváci si najdou na Post Coitum cestu. Budou to ti, kteří si oblíbili Juraje Jakubiska coby režiséra? Ti si asi raději nechají film utéct poté, co si přečtou jakoukoliv recenzi. Tohle rozhodně není film pro standardního diváka Jakubiskových filmů. No ale přijdou na film ti ostatní? Ti, co chodí na teenagerské komedie? Ano, snad, ale pro ně zase bude příběh málo nechutný a některé scény nepochopitelné… Ale někdo by přijít mohl… no jasně, že mě to nenapadlo dřív! Půjdou na to fanynky Richarda Krajča.

A proč jsem vlastně šel na film já? My, filmoví kritici (ha ha ha), přece musíme mít přehled o tom, co se v českých luzích a hájích točí 🙂

O filmu:

Scénář: Marcel Bystroň a Juraj Jakubisko
Režie: Juraj Jakubisko
V hlavních rolích: Richard Krajčo, Eva Elsnerová, Franco Nero, Beata Grenecheová, Jiří Langmajer, Mira Nosek, Mahulena Bočanová, Lucie Vondráčková, Sandra Pogodová
Česko 2004, 90 minut


Autor článku:
bart