Utajený je téměř dokonale natočený film, který by sice při kratší délce možná nenechal v divákovi takový silný dojem, ale na straně druhé by se vyvaroval nudných pasáží.


Rodina Laurentova je sledována. Dostává pravidelně dvouhodinové videonahrávky svého domu s odcházejícími a přicházejícími členy domácnosti. Papíry jsou navíc vždycky obalené v papíru s neumělou kresbou krvácejícího dítěte nebo zabíjeného kohouta. Georges, televizní moderátor, jeho žena Anna a syn Pierrot se právem začnou obávat o svoji bezpečnost. Zvláště, když se nahrávky rozšíří o matčin dům, ve kterém Georges prožil dětství, a o zvonění u dveří. Pronásledoval se však osobně neukáže a zůstává dobře utajený.


Chvíli se spekuluje o tom, jestli má ono pozorování na svědomí někdo z Georgových „fanoušků“, ale nakonec se po shlédnutí další z kazet ukáže, že pravděpodobně souvisí s něčím úplně jiným: s bývalým alžírským kamarádem Madžídem. Nezdá se ale, že ten by do toho byl zatažen přímo…

Dlouhé statické záběry domu Laurentovy rodiny, na kterých se prakticky nic neděje, nekončící dialogy, které nic nevyřeší a vlastně ani neřeší, případně některé podle mého názoru naprosto zbytečné scény sice výborně dokreslují zoufalou situaci celé rodiny, ale ve dvouhodinovém horizontu vyprávění dokáží spíše znudit než nadchnout pro výborný styl vyprávění. Film, který získá ocenění za nejlepší evropský film roku si ale představuju jinak.


Silnou stránkou filmu tedy určitě není spád děje, ale jednoznačně je to vykreslení houstnoucí domácí atmosféry a měnících se vztahů. Herecké výkony představitelů obou hlavních hrdinů jsou přesvědčivé a diváka zabaví.

Dva děsivé záběry však donutí diváka procitnout z letargie a zůstat po celý zbytek večera ve střehu, při které scéně se zase co přihodí. Při překvapivých záběrech kohouta, který se po nedokonale provedené popravě plácá ve smrtelných křečích po dvoře, a zvláště při dramaticky provedené sebevraždě doslova tuhne krev v žilách.

Během stylových závěrečných titulků už krev netuhne, ale vy zato nevíte, jestli se smát nebo brečet.

O filmu:

Oficiální web: Caché
Scénář a režie: Michael Haneke
V hlavních rolích: Daniel Auteuil, Juliette Binoche, Maurice Bénichou, Daniel Duval, Annie Girardot, Lester Makedonsky, Denis Podalydès, Nathalie Richard, Walid Afkir
Francie/Itálie/Německo/Rakousko 2005, 115 minut


Autor článku:
bart