Kdo se bojí, nesmí do lesa. A ve filmu Vesnice to platí dvojnásob: do toho lesa by neměl chodit vůbec nikdo. Sídlí tam totiž… (jak to ehmm… říct)… bubáci!

Vesnice je o skupině lidí, kteří se z jistého důvodu kdysi ukryli v jednom údolí, na jedné velké mýtině uprostřed hlubokého lesa. Teď tam žijí bez vymožeností civilizace, bez peněz, bez nenávisti. V lese kolem ale číhá nebezpečí. To je po většinu filmu velmi nehmatatelné, v podobě děsivých zvuků, hudby, zesíleného větru nebo šustění listů, ale postupně je čím dál děsivější.

Barvou vesničanů je žlutá. Ta zloduchy z mýtiny odpuzuje. Naopak červená je špatnou barvou, která se okamžitě musí zničit. Třeba když vyroste červený kvítek, musí být okamžitě zakopán do země. Červená barva dráždí zloduchy stejně jako vstup jakéhokoliv člověka do lesa. Když se kdokoliv rozhodne vstoupit do lesa, musí počítat s tím, že to může vyvolat odplatu ze strany lesních tvorů. Třeba v podobě dobytka staženého z kůže a červených čar na domech.

V centru dění je takzvaná rada starších, která rozhoduje o tom, co se bude ve vesnici dít, a někteří jejich potomci. Především sestry Kity a Ivy, obě dvě zamilované do mládence Luciuse. Lucius dává přednost slepé dívce Ivy. Do zajímavě poskládaného téměř milostného čtyřúhelníku ještě přispívá pomatený Noah, který má rád Ivy také. Jednoho dne žije celá vesnice přípravou svatby Luciuse a Ivy. Tragédie však oslavu zhatí. Je potřeba vydat se do města pro léky, ale les kolem může být opravdu nebezpečný…

Jestli něco stojí na Vesnici za to, tak je to postupně houstnoucí atmosféra. Na začátku jen mírně napjatá atmosféra postupně houstne, a vrcholí ve druhé polovině vstupem odvážlivců do lesa. Stupňujícímu se napětí přihrává dramatická hudba ve správný moment, a především skvělá kamera. Když sledujeme, co dělá slepá Ivy, nevidíme obvykle o moc víc, než ji. Skvěle natočená je také scéna jediného pokusu o vraždu. Kamera je při snímání scén schována v lese nebo v domě, případně za stromem, a vy se občas přistihnete, že se vylekáte stejně jako hlavní hrdinové filmu.

Jestli budete na konci překvapeni nebo ne, závisí do značné míry na vašem názoru, kde že se film vlastně odehrává: je-li to v realitě anebo v pohádce (rozuměj: výskyt nadpřirozených bytostí je tady možný). V závěru se dočkáme nejen rozuzlení a závěru, který samozřejmě neprozradím, ale taky s tím spojeného mravokázání. Škoda, že ho nemůžu komentovat, abych neprozradil konec… Nu což, přežil jsem to. Není přece možné se dvě hodiny jen bát, že…

Ani herecké výkony není vhodné opomíjet. Mně osobně se líbily především ženy: Bryce Howard jako Ivy a Sigourney Weaver v roli matky Luciuse. Dovolím si ale jednu poznámku: Ivy je sice možná schopná dívka, ale pohybuje se na můj vkus až příliš rychle na to, že je slepá.

A jak to nakonec dopadne? Dá se říct, že dobře. Pro žádného z obyvatel vesnice se defakto nic nezmění. Tedy, přesněji řečeno, pro téměř žádného z nich…

O filmu:

Oficiální stránka filmu: Vesnice
Scénář a režie: M. Night Shyamalan
V hlavních rolích: Bryce Howard, Joaquin Phoenix, Adrien Brody, Sigourney Weaver
USA 2004, 108 minut


Autor článku:
bart