Žena mého muže aneb jeho milenka a můj vztah k mému manželovi a jeho milence. Komorní drama o vztazích v hlavních rolích stárnoucí manželé a prostitutka.

Catherine (Fanny Ardant) a Bernard (Gérard Depardieu) již mají dobu největší lásky dávnou za sebou. Bernard se netají tím, že čas od času poruší svátost manželskou, ale nepovažuje to za nic, co by mohlo nějak ohrozit jeho manželství. Catherine to samozřejmě není lhostejné, ovšem opravdu vadit jí to začne v momentě, kdy si přehraje manželovu hlasovou schránku a s výmluvným vzkazem od jakési ženštiny…

Zvláštně masochistickým způsobem se rozhodne manželovu nevěru „řešit“. Vyhledá prostitutku Marlene (Emmanuelle Béart) se zvláštní prosbou, aby se pokusila seznámit s jejím mužem. Ve skrytu duše asi doufá, že manžel na Marlene nezabere, leč „chyba lávky“. Catherine poté po Marlene chce, aby jí podrobně líčila, jak se jejich vztah vyvíjí. Podrobně znamená vyprávět vše do posledního detailu, a to zejména co se sexu týče. Kdo by ovšem díky předešlé větě čekal nějakou vzrušující podívanou, bude zklamán. Na obnažené tělo zde téměř nenarazíte, o to více je však dán prostor slovnímu projevu a tím pádem vaší fantazii a hlavně vztahům ústřední trojice.

Původní název filmu – Nathalie – je přitom fiktivní jméno, pod kterým prostitutka před manželem vystupuje. Catherine je poněkud zvláštní osoba, kterou na jednu stranu trápí ale uspokojuje zároveň slyšet, jak si její manžel užívá s někým jiným. Už její potutelný úsměv po většinu filmu svědčí o tom, že je „trochu jinde“ než všichni ostatní. Pomocí Marlene/Nathalie a jejího vyprávění prožívá Catherine pocity, které s manželem už dávno nezažila a v podstatě tak jejich vztah obohacuje.

Všichni tři jsou svým způsobem osamoceni. Catherine nejen díky Marlene manžela postupně ztrácí, ale zároveň není schopná reagovat pozitivně na jeho snahu vrátit vztah do původních kolejí a nechce ho k sobě pustit k sobě zpátky. O osamělosti Marlene jako prostitutky zřejmě není pochyb. Tento zvláštní příběh umožňuje oběma ženám prožívat něco, co už dávno nebo případně nikdy nepociťovaly. Pravda, muž je v tomto příběhu spíše obětí a není tedy divu, že mužské publikum nemusí film úplně oslovit.

Je pravda, že si můžete říkat, kam tohle vlastně celé spěje? Co tím ta Catherine sleduje a jak to může dopadnout? Závěr je opravdu docela překvapivý, osobně mě takové rozuzlení rozhodně nenapadlo.…

O filmu:

Rok: 2003
Režie: Anne Fontaine
Scénář: Jacques Fieschi, Anne Fontaine, François-Olivier Rousseau
V hlavních rolích: Fanny Ardant, Emmanuelle Béart , Gérard Depardieu
Délka: 105 minut


Autor článku:
filmon